Obojživelníci jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Jsou rozdělení do tří podřádů, z nichž pro naše teraristické dělení jsou vhodné pouze dva a to obojživelníci bezocasí a obojživelníci ocasatí. Třetí podřád – červoři se v teráriích prakticky nevyskytují.
Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium.
Žijících druhů je okolo 5 700. Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů právě mezi obojživelníky. Chovatelská činnost v tomto směru pomáhá volně žijícím populacím a rozmnožování v zajetí tak může zájemcům o tato zajímavá zvířata zajistit dostatek chovných jedinců a komerční odlovy ztrácejí pro pytláky na zajímavosti, což je jeden z nejušlechtilejších počinů chovatelů terarijních zvířat.
Pro chovatelské účely nebudeme rozdělovat naše chovance z řad obojživelníků mezi ocasaté a bezocasé, protože nároky na chov jsou velmi podobné.

Nejčastější zástupci: Ecaudata - bezocasí - rosničky rodu Hyla, stromové žabky pralesničky rodů Denrobates, Phyllobates atd., vodní žáby – Xenopus – drápatky, dálé žáby, které nejsou přímo vázány na vodu jako např. Ceratophrys – rohatky Caudata - ocasatí – Ambystoma axolotl mexický, Triturus – čolci, Salamandra – mloci, Pleurodeles – žebrovník a další. Popis životního prostředí  Samostatná skupina chovanců terárií, povětšinou vlastně akvaterárií, případně samostatných vodních nádrží kombinovaných se souší. Převládá zde lokální topení v určitém koutě nádrže, kde si zvíře vybere nejvhodnější teplotu. Není však vyloučeno ani vytápění topnými rohožemi a to buď pod nádrží, zde se v podstatě supluje akvarijní topné tělísko do vody, nebo fóliemi či rohožemi umístěnými přímo uvnitř nádrže. Zde je však nutné individuálně posoudit umístění zařízení, především pak se zaměřením na bezpečnost provozu, neboť ve většině těchto nádrží je nutné počítat s velmi vysokým procentem vzdušné vlhkosti.

Doporučené produkty

Keramické topné žárovky – podle velikosti terária zvolíme i jednotlivé výkony žárovek, zvláště tady u obojživelníků je téměř nutné tyto zářiče umístit mimo nádrž a velice citlivě zvážit jak výkon zářiče, tak termostatické řízení teploty pomocí elektronického přesného termostatu firmy Ultratherm!!!

Keramické topné žárovky
Podle velikosti terária zvolíme i jednotlivé výkony žárovek.

- infračervený keramický zářič pro vyhřívání vivárií a terárií – 100 W; 230 V
- infračervený keramický zářič pro vyhřívání vivárií a terárií – 150 W; 230 V
- infračervený keramický zářič pro vyhřívání vivárií a terárií – 250 W; 230 V

POZOR!

Žárovky od firmy Ultratherm je bezpodmínečně nutné kombinovat s objímkami a kryty od téže firmy:
- keramická objímka pro infračervené topné žárovky 100-250 W; 230 V
- směrový AL reflektor pro infračervené topné žárovky 100-250 W; 230 V